Příroda a teritorium |
Klima |
Klima Bělehradu je mírně kontinentální se čtyřmi ročními obdobími. Podzim je delší než jaro s dělšími slunečnými a teplými periody tzv "miholjsko leto". Zima není tak tvrdá, v průměru s 21 dny s teplotami pod nulou. Leden je nejchladnější s průměrnou teplotou 0,10°C. Jaro je krátké a deštivé. Léto přichází náhle.
Průměrná roční teplota vzduchu je 11,70°C. Nejteplejší měsíc je Červenec (22,10°C). Nejnižší teplota byla naměřena v Bělehradě 10. ledna roku 1893 (-26,20°C), a nejvyšší 12. srpna roku 1921 a 9. září roku 1946 (41,80°C). Od r. 1888 až do 1995 bylo registrováno pouze šest dní s teplotami nad 40°C. Počet dnů s teplotami vyššími než 30°C tzv. tropických dnů je v průměru 31 a letních dnů s teplotami nad 25°C je průměrně 95 za rok. Charakteristika Bělehradské klimy je i "Košava" jihovýchodní a východní vítr, který přináší suché a jasné počasí. Nejčastěji fouká na podzim a v zimě v intervalech od 2 do 3 dnů. Průměrná rychlost košavy je 25-43 km/h, a v ojedinělých případech může být až 130 km/h. Košava je největší čistič vzduchu Bělehradu. Na Bělehrad a okolí roční spadne průměrně 669,5 mm srážek. Největší množství připadá na květen a červen. Průměrné trvání slunečného svitu je 2096 hodin. Největší insolace je kolem 10 hodin denně v červenci a srpnu, zatímco největší oblačnost v prosinci a lednu kdy slunce svítí v průměru 2 až 2,3 hodiny denně.Průměrný počet dnů se sněžením je 27 a délka přetrvání sněhu je 30 až 44 dnů, výška je pak 14 až 25 cm. Střední atmosférický tlak v Bělehradě je 1001 mb, a střední relativní vlhkost vzduchu je 69,5%. Počasí v Bělehradě detailně [srbsky] |
Teritorium města Bělehrad
Území města Bělehrad pokrývá plochu 322.268 ha (vnitřní městské pak 35.996 ha) a administrativně je rozděleno na 17 obcí - 10 městských (Čukarica, Voždovac, Vračar, Novi Beograd, Palilula, Rakovica, Savski venac, Stari grad, Zemun, Zvezdara) a 7 příměstských (Barajevo, Grocka, Lazarevac, Obrenovac, Mladenovac, Sopot, Surčin).Největší bělehradská obec je Palilula (44.661 ha), a nejmenší Vračar (292 ha).